Texty Otokara Frikulína:
T
Návod
Ve Hlavě
pokojíčky...
stůl, hlavně:
na něm svíčky
rozžíhnout
V Lebce
v důlcích
světla
aby se nepopletla
po nocích
cesta domů
V Dutině
zvučí hlas
to abych nepropás
co ještě zbude v nás
napospas
myšlénkám
V Temeni
v týlu hor
dohlédnout za obzor
přes kostí zeď
Tak to nepopleť!
.....................
Zas pod zem stáčí
podzim kořeny
jak pod čepici
hádci mízy
stahují se větvemi
mé holé myšlenky
teď zdá se mi
se začínají scházet
na pivko nebo víno...
a černá káva
co sílu zvládnout
přechod dává
útulek žaludů, údů
odrazit útok
podzim je palet
samizdat
Tlapí mor
Prvně psáno- i škrtáno,
cenný papír, kosti z masa,
první porce, k žití hladno,
čistý štít- Tabula rasa.
Báseň ohněm spálená
novou spásnou jiskru dá,
jako nápis: „Tady jsem“,
z popela zas Fénixem.
Slova ohněm spálená
drží vzduch a ten už zná
i kouř i saze,
zase draze vykoupený-
-nový význam nalezený.
Rukou psáno- spáleno
myslí jinak vsazeno.
Strachu trochu, touhy moc.
Vyměřena dlouhá noc.
Temný horror, světlo z hor,
dýmný ponor, tlapí mor...
Černý, bílý, hnědý kůň,
vylitá je bahna tůň.
Přes modříny hřbitov bliká,
jisté kroky, kroky nikam!
…
Reynkovská
Poslouchej, nač to, nač?
V sednici podzimní
tik,tak- ztich tok času…
U stolu příbuzní
Mrtví jsou- bez hlasu…
Ruší jen praskání
v kamnech a za kamny
jak bochník sekaný
kočičí posel- spáč…
Poslouchej, nač to, nač?
…
Některý psy
vypouštět z kotce
nechci.
Nechám je uvnitř hlavy
tam vzadu
v kleci.
Číst Blakea na podzim
je sportovní utkání na plácku mechovém,
je hrou mezi klepety růžového leklého korýše
a ostnem černého štíra
lesklého jak uhel zmoklý
a nikdo ti nepoví, kdo vyhrál
a nikdo se nepřiklání
tu k tomu, tu k onomu.
Jen olověné náušničky určují
stav hladiny zlaté moči v urně,
bod varu husté temné krve
valící se tygří žilou.
Výtrysk, čurůček v oblacích
ti odlehčí jen na chvíli;
zbytek je bílá nekončící noc,
co ji lžičkou z porcelánu
dennodenně okoušíš.
A neubývá, a neubývá…
Jedenáctého třetí
dva nula nula dva
mám ještě pořád čas
na to, abych příští
stanici vystoupil
a už nikdy nemusel
nastoupit…
Dušiček
Tajuplné tváře,
lebky, svatozáře...
Tak vzácný to den
v roce jeden,
mrtvé i živé
v spolek svede.
Teď- otvírá se nám brána
večerem, nocí, do bílého rána...
Zrujnuj svou rujnu,
pak ulehneš v urnu...
Jak protneš v Saturnu
prstem jeho prsten...
Svou smuteční mši v kostele
budeš vnímat z popele.
Však tys chtěl ležet v zemi,
ať nezůstanou němí,
ti, co prožili vše vážný-
třebas tvůj anděl strážný...
Každý den je na počátku svatý,
než ho duše hříšná zhatí,
zlo na světě brousí kolem,
nechci zůstat hodným volem...
Dívce beze jména
TY PÍČO HLOUPÁ
TY MRDKO SKOUPÁ.
Kdo Tě houpá (když ne já?)
a kdo skrápí-
že Tě trápí?
Drápy jak Paralen růžové
a rtěnka jakbysmet.
Šílejí po Tobě všichni mužové,
já ale ne- a to HNED!
Nenuť mne utíkat
do světa, kde jsem kat.
Když dáváš mi pít
číši čehosi zlého...
Tok
Na Maláku
bez tepláků do dětství
se nevrátíš.
Na druhym břehu
přes řeku
se pivu dobře daří,
vzduchem chmel
cítit je
a co se vždycky navaří,
všechno se vypaří…
Čas, ten nikdy neobejdeš
jen na chvíli
a pak ti to spočítá.
Neděle
Vůně polední hovězí polévky
vlétla světlíkem na toaletu
a zatáhla za splachovadlo
vcucl ho vír a potrubím
jako střevem projel
ven do slunného klidného
svátečního dne.
Pan X. (tak mu říkejme)
Pan X. ten, který kráčí,
ten který není mrtev,
zatím žije, chodec na ostří hraně,
komu zvoní? Bodec do středu terče.
Pan X. zahnul za roh
a pokračoval, tak jako každou neděli
v noření se do tíže světa,v díře zeměkoule,
a „než aby se tlouk vode zdi ke zdi svý hlavy“,
„v špinavý hospodě na kraji města“,
s Kiliánem N. s tou stvůrou, kterou pan X.miluje
sešel se s Otokarem F. a ufouk ventil, ten tlak, co ho sžíral
tak často, že… PAN X. NOT DET!
Šel dál, vyrazil cestou temnou, cestou zpitovnou,
plnou zpitomělých myšlenek, vykonal potřebu,
ke všem psím chcankám přidal ty své,
a podrážky jeho bot si přičetly na své konto
další prach, další bol asfaltu a pyl
pyl keřů šeříků v parku přežívajících na jednou určeném místě,
a pil a pil. Pil příliš často,
tak často, že… PAN X. NOT DET!
Jeho procházka se mu měnila před očima,
měnily se mu i oči, s každým nádechem
opouštěl návyky svého těla.
A pozoroval svoje ruce, nohy jak pozvolna
přijímají svůj nový úděl.
Jeho maso, žíly i kosti se ztrácely,
oči už taky neměl. Nic- nihil,
nedýchal, protože neměl čím,
byl mrtev, už nebyl,
a Otokar mu často říkal,
tak často, že… PAN X. NOT DET!
Přetaven jak Fénix, pan X.,
s novou silou, duší nabývající a nabitou,
zocelen, ukut z nové matérie,
nevykročil, plul prostorem x y z
čtvrtá dimenze ho neomezila, dala mu růst
zrůdně růst, měl krysí srdce a křídla můr.
Přesto ikdyž už žil, byl křehký,
uhlík, co schladíš vodou. Tak často propadal
do pasti-propasti...
příliš často, že... PAN X. NOT DET! DET,BORN AGAIN, AGAIN DET!
NEVERTHELESS PAN X. NOT DET!
...
Já jsem tvůj klíč
a ty visací zámek,
nech mě projít
jen do všech ženských schránek
my jsme nová generace
vyspíme se bez matrace
Já jsem tvůj punk
a ty si moje pogo
nech mě dotančit
ještě jedno kolo
My jsme nová generace
vyspíme se bez matrace
"Štěpánkova říkačka"
Namaluju Tvoje oči:
tenká čára je obočí,
ve dvou jamkách koule dvě
ty jsi děvče pohledné!!!
Namaluju tvoje ústa,
pro tři zuby je dost místa.
v krku mandle jsou jen dvě,
ty jsi děvče pohledné!!!
Namaluju tvoje uši,
vždy nějaké drby tuší.
V každém zlata kila dvě,
ty jsi děvče pohledné!!!
Namaluju tvoje tělo:
sem tam sprchu by to chtělo,
bříška nemáš jenom dvě,
ty jsi děvče pohledné!!!
Ty namaluj sebe samu
ležící na otomanu.
Ruce, nohy, půlky dvě,
ty jsi děvče pohledné.
Namalujem celej svět,
světadílů je jen pět
naše srdce na něm dvě,
ty jsi děvče pohledné.
Česká
Dlažební kostky
v České ulici
ve škvírách bloků
jezdí vajgly aut
na křižovatce
dva se srazily
a o sebe típly…
Kamínky v špíně
na přechodu pro chodce
jak tam čekají
přemýšlejí o nebi nad
a o dešti co ty
hlavy kočičí
kolem skropí
a zvlhne v letním dusnu
pach prachu cest…
I v té České ulici
nerozumíš? Polib si…
sex
Výpot, pach par
a křídla plesk
píst už se rozetřel.
A kloubů stisk,
sevřen co v pysk.
Průsmyk pln štáv
a vzdech kreslí skvrn,
když nabírá tempa.
Shon plný brv
a ohýbá proutek,
než prask,
se vzpruží a
vyloupne dužinu,
jemňoučké slastné „ááách“.
Slepé rameno
Obě bílé labutě,
co odraz řeky zrcadla,
plovou ránem nehnutě
příč hladin
hlavy chapadla.
Labutě ve dne,
labutě v noci,
napnutě zvedne
se ku pomoci
jaro.
Kouř a keř
Kořím se mikru kry,
která křik svůj kroužlí
v kruh křtu,
kření se ksicht z keře
a kouří, a kouří...
dokořán průřez zem,
krtiny zkrášlí mimikry
mi na hřbetě,
na krku zkroutí
nadvakrát v proutí
zrychlenou rotující
krychli,
co krutý výkrut!
pookřeju
a krášlen nekráčím,
jen pokračuji k rákosí,
rozkrojím tam
okrové krkavčí vejce
a vskrytu je
churavý kráter,
co trčí a trčí...
snadný úkryt.
...
Mihotavá noční svět la-
mi připomí ná-
stroj zla-
tá cy bohatství
m jen to lik-
éry se konzumu jí-
má mě hrů za-
jíc na s mrt-
vý už není ve hře-
je mě te-
plot oko lo
v na dravou zvěř-
inové ho dy-
cky se to omlu ví
m opět že nic ne ví
m...
... Se slovní zásobou
na věčné časy
do prdele!
asi...
Ranní chlad
cestou do práce,
pro nápad
s ženou vyspat se…
Ale minuly se boty,
jak magnet to třesklo
mezi zelenou a rudou.
Protiklady se přitahují.
Na starém sněhu čerstvý dlí
a stopy otisk dělají,
zdám se být dneska ráno mdlý,
na chodník vločky padají.
Co jsem to ráno plánoval,
hlava je bílá, čistá, závěj.
Chodník se sotva zbráboral
však zpět k té hlavě, povyprávěj!
Protiklady se přitahují.
Milostná
Zas vidím svý město
jak šablonu z pohlednice
Po ránu se kořím
zátiší- Tři popelnice
Linie spreje
jak kynuté těsto
co zavdá tvorbě
má krásná nevěsto
Na zdi bílé grafitti
bílá postel, tak i ty...
Sebezpytná
Měl jsem zas namále
a skončil s večerem
jak vajgl v kanále
co říci závěrem
Nemelem, nemelem
sebrala nám voda vzduch
žití- co přináší duch
krustu růstu, prolom!
živým ponořením, dráhy much
co nalítáš, pinožení-Uch!
ponoření do tvoření
majíc vzruch
(jsem umění dobrodruh)
Potají prozatím
ďáblem ďábla vyháním...
Vždy když
nastupují
na stupínek
vlaku z Kolince
(cihly a komínce)
z kupé pak
jízdu vnímám
vleku se zvolna
k městu
a rve mi to
žíly z krku.
Haiku
Bambus na Šumavě,
já ani pavoučí sítě
nejsme spleteni.
Obětuj ohni
na čem ti záleží
a žhavé uhlíky
když v kamnech
se rozleží
drobky co se stolu
smetls i s prachem
přesto jdeš po čuchu
za městským pachem
močíš na kámen
co syčí
z kruhu ven…
Obětuj v ohni
oběda obrázek
s podpisem anděla
bez sázek, otázek
svatozář taví se
do žhavé spirály
oblaka na míse
tmaví se-představy vyhrály…
močíš na kámen
co syčí
z kruhu ven…
Střelec terč
Jsem jeden člověk,
stvořen ze dvou půlek.
Jsem chladný zabiják,
mám dlouhý kvér, dvé kulek...
Jsem taky svoje oběť
a na sebe sám mířím,
jsem ostrostřelec krutý,
jsem terčík černožlutý...
Dám chladnou hlaveň na líc,
já jsem zbabělý zajíc.
Rozhodně stojím
i vystřelit se bojím...
Já mačkám spoušť,
já hledím v temno hlavně,
v nitru mám spoušť,
já neschovám se hlavně...
...
Černý, bílý, hnědý kůň,
vylitá je bahna tůň.
Přes modříny hřbitov bliká,
jisté kroky, kroky nikam!
...
Sychravo Lež
Je a Není
Nádraží Čekání V snění
Čapka Čteš
Polokabát Pleš
(první autentický rukopis Frikulínův)
Zpověď jednoho tuláka
Občas ho napadají myšlenky
tuhle ho jedna ostře napadla:
Poutník bez pout
to dopitvá
se nepoutá
Vleku se ve vleku vlaku,
koleje času- běží
do praku nabít
to pravý slovo,
co stejně nikdo neuvěří- stěží
co změní,
to pravda je,
že se lží
se pravda nepoměří,
jen věřím, že na pobřeží je dobře,
stejně tak na nábřeží.
Nemůžeš věci ovládat,
můžeš je jen zachytit...
Siluety lidí jsou
v malém siluety domů
já vlákávám do pastí své sny
vkládám piruety zlomů
lomu světla, když se stmívá
můj mozek občas
slova připozdívá
se k velké akci- sekec! sekec! sekec!
(je jenom pouhý kec, kec, kec..
čekající kající na reakci)
a vrabci- v paměti
vím oni jí vyzobali
i obaly, všechna zrnka
rozletí se...
na hrnku srnka (to jsme jinde a kde?)
no přece v hájovně
v prostřed lesa
má mysl klesá, někdy plesá
Nemůžeš věci ovládat,
můžeš je jen zachytit...
prásk!... kulka kolem proletí
se ten, kdo umí
křídla hlídat
v rozpětí
mám asi metr dvacet
ponětí, pak z výšky na zem zvracet,
se vracet, navracet a TACET
znamená v latině
mrtvém to jazyku
bez povyku a caviků
mlčet... mlčet...mlčet...mlčet...lčet...čet...et...t......t.........
Strom
Vezmi si semínko, H20
A v zem vlož ho
Co z toho?
Když slunce teplo dá,
tak je to pohoda
Jako start, výchozí bod
spoustu se teď toho dá:
Ale ty jdi cestou růstu!
Odepři si zábavu, žij v půstu!
Starej se o klíčení,
v zemi semínka pocení,
vždy učení se zúročí a docení
Máš tu zrod nové byliny či stromu
Ten dá ti plod, co slouží k tomu
uvědomit si smysl zrání
V zimě země chlad a na jaře tání
Co přinese ti nový roční cyklus?
(slova v rytmu, v slovech rytmus)
vnímej stromu tep, tvůj pot, top of top, hip hop, hokus pokus,...
Tak a máme nastoleno, co je dovoleno...
To cítím v nůtri, i snahu uchopit
Cítím i les ,snažím se pochopit,
co strom mi dává, dává mi sílu růst
Já zakopávám, když lezou slova z úst...
Tak tedy dobrá, teď to zopakuj!
A svými slovy mi hlavu napakuj!
Železo žhavý, dokud je, tak ho kuj!
Teď rozjímej! Co strom
si žádá, co nám dává,
když ze země si raší, vyrůstává?
Je to v tom
si uvědomit růstu sílu
Když strom i ty se dáváš k dílu...
Takové kořeny
(když nejsou pesticidy zmořeny)
se šíří sítí podzemní- tedy underground!!!
co vespod děje se
to odraz zrcadlový, obraz nad zemí
koruna všeho-ví
spletice vět ví,
křižovatek, žádný zmatek,
vše se ště pí
v cesty cest, plných mízy
životadárné plody, hlízy
(pod kůrou hlavy, schízy si už zdřímly)
Kůra- ha!- to je plášť, co vše ochrání
Nicméně násilí se neubrání,
Když pilou, silou strom
se v kmeni podetne,
Tolik let se sbírá
a pak to zmizí sekem dne- zmar!
Však tys tu bitvu ještě neprohrál!
Tak tohle nedopusť a nedopouštěj!
Raděj se v rytmu růstu spouštěj!
Tak davaj! Sílou růstu pílit dál
a ze stromu je rázem král
Třeba dub- „dub, dub, dub“...
Tak jako chlup- „chlap, chlap, chlap“...
To cítím v nůtri, i snahu uchopit
Cítím i les ,snažím se pochopit,
co strom mi dává, dává mi sílu růst
Já zakopávám, když lezou slova z úst...
Tak tedy dobrá, teď to zopakuj!
A svými slovy mi hlavu napakuj!
Železo žhavý, dokud je, tak ho kuj!
Teď rozjímej! Co strom
si žádá, co nám dává,
když ze země si raší, vyrůstává?
Je to v tom
si uvědomit růstu sílu
Když strom i ty se dáváš k dílu...
Podle ovoce poznáš strom, (A jsme v tom!)
Dle díla hotového sebe, ne podle keců
(i když mý rýmování se těžko chrání heců...)
Dílo se takhle cení, slova z mý krve a poctivýho propocení...
A A A teď pojďme zpět, ještě pět vět...
o tom, co strom, a že pojí tři světy.
Ze země čerpá živiny, já věty.
Tak tam jsou mé i jeho kořeny
Teď kmen, tak ten, vertikálou, časovou spirálou
zcela jasně míří tam
Skrze náš svět (tady a teď)
kde koruna si kraluje
ve světě třetím , nejduchovnějším,
svým ryzím způsobem tím ze všech nejpotřebnějším...
Pojmenuj skrze strom svůj růst, kam se teď vracíme?
Dejme si rytmu půst!
Se hodně zkazíme , když razíme si cestu k baru, zvracíme
Ha...Jedeš teď větví, žilou, cestou mízy,co vzápětí nabízí
čistý vjem-drogu- je tu pojem „objem“
(co se do nás vejde)
Že se to zcela neskládá,
Tak na tom teď nesejde...
Jen jde mi o to: přirovnat se k stromu
Jen jde mi o to: pocítit k tomu stromu
sympatie, co tebe nezabije,
je trocha poezie, která se v stromu utopí, se ztratí, skryje
pod kůrou snad, tam k lýku,
mám na srdci a na jazyku mnoho díků
pro všechny stromy, byliny a lesy,
kde víly kdesi, o závod slaví plesy...
Vyťukám dál
jen větev o větev, si beru, dřívko o dřívko
Ve vnitřním uchu klepe třmínek o kladívko
A rytmus tepe i ve spánku na verpánku.
Kovadlinka- cink, cink, cink...
Já nejsem rýmu flink
Ten cítím v nůtri, i snahu uchopit
Cítím i les ,snažím se pochopit
Co strom mi dává, dává mi sílu růst
Já zakopávám, když lezou slova z úst...
Tak tedy dobrá, teď to zopakuj!
A svými slovy mi hlavu napakuj!
Železo žhavý, dokud je, tak ho kuj!
Teď rozjímej nad tím, co strom
si žádá, co nám dává,
když ze země si raší, vyrůstává?
Vše je v tom
si uvědomit růstu sílu
Když strom i ty se přidej k dílu!
Re-ka-pi-tu-la-ce:
Tak tedy jsou tu kořeny, jsou nasáváním zmoženy.
Máme tu silný tělo- kmen,
ten vzhůru k nebi, i koruna ční
a až v mý lebi rytmy odezní, se rozední a poslední mi slovo,
doufám, všechno zpřehlední!
Plod je silnější než slovo
Ovoce je cílem všeho toho...- emoce?!
Nicméně vzdej se -čeho,koho? Že něco dokážeš?
Když ukážeš, že umíš málo popsat slovy mnoho?
Jsem zajatcem spletice vět a v změti souvětí
chápu už strom i plod, i jeho okvětí
A nemám v tuhle chvíli ponětí, kdy inspirace odletí
Však stromu šíře- rozpětí
Mě pohltí a paže v listy rozštěpí,
nohy mé v živnou půdu zapustí,
trup-co by kmen se kůrou zahustí
a hlava- plod mi doufám odpustí,
co v slovech zplodila, při smyslech nebyla
a tak jen doufám podruhé,
že bajka o stromu se líbila.
P P P
4.5.2008
Pamela:Paničky pánové. Přeji příjemné posezení.
Pier: Poslouchejte poradne poněvadž přichází příběh plný P Postrádající pointu..
Pier: Prve počneme představováním. Prosím potlesk pro promiskutni patnáctiletou prostitutku pamelu.
Pamela: Pak potřeba představit Piera, putikoveho povalece převazne posíleneho podprůměrnou pálenkou.
)( Impresário): Prosim potlesk pro pár .
Pier: Pier Perverez pobuda pijan. Padesátník. Porad posedává po putikách popijí.
„ Potřebuji partnerku.“ Pomysli. „Počnu pátrati, potřebuji přeci pich“ Pěit přeskoky přeleze par pobudů před pajzlem. Plouživými polokroky přechází podél papírnictví před papírnictvím potká potulného prodavače porno plátků. Prosím pane plátek pořádné pornografie. Prodavač podává penthouse „padesát pessos prosim“ povidá . „ pakáž“ procedí povaleč přes pysky. Podá peníze. Poděkuje. Pokračuje.
Pamela: Pamela Piaf, Par pátků postrádá panenství. Podprsenka praská pod plnými prsy. Prdelka patřičně pevná, pohyby propracované. Potřebuje peníze. Proto poskytuje privátní potěšení postarším pánům. Počínající poševní problémy porušují pracovní plán. Proto pracuje pouze patky. Poslala proto panskému pornoplatku psaní.: Potřebujete privátní povyražení. Páteční pich přesně pro pány po padesátce. Přijďte! Platba předem.Poznejte pikantnosti patnáctileté Pamely.
Pier: Pier Perverez prolistoval páteční penthouse. Pročítá Prstem přejíždí přes pikantnosti.
Pozornost počne přitahovat psaní portské pisatelky Pamely. : Potřebujete privátní povyražení. Páteční pich přesně pro pány po padesátce. Přijďte! Platba předem.Poznejte pikantnosti patnáctileté Pamela (chevcheche) Pousmál …. Přesně pro piera perverze…. Přihnul pálenky , popadl pakl penz počal pospichati. Přiběhl přímo před Pamelin privát
Pamela: Pamela Piaf připravuje pokojíček pro pracovní polohy. Před privátem postava příslib práce. Pojďte pane……
Pier Pier perverez ....
Pamela:Pane perverez pokračujte po parketách.
Pier: Pier pervererz popadne Palmalku požmoulá pak přiloží pod pravý pysk.
Pamela: Připalím pane?
Pier: Prosim
Pamela: Pamela Piaf počká pár pikofteřin. Pak prohlásí Platit….
Pier: Pier perverez patřične připravený podal pakl peněz
Pamela: Pamela Piaf přijme peníze, pak přitáhne piera před postel.
Pier: Pěkná předehra. Pier Perverez počal prohmatávat Pamelina prsa. „pěkná postava“ prohlásil.
Pamela: Pamela piaf poděkovala. Poté počala prohmatávat pieruv přístroj.
Pier: Pěkná práce. Počaly prasárničky.
Pamela: Pamela piaf pohybovala pánví pierovy před pusou
Pier: Pier perverez protrhl Pameliny podvlíkačky. Počal pysky prozkoumávat posvátnost pružné patnáctky.
Pamela: Pamela Piaf povzdechla . Pryskyřice počala protékat pres popelavou pokožku .
Pier: Pier perverez přitvrdil. Přehodil pamelu přes postel pohonil pij přiložil pronikl.
Prve pomalu podruhé prudčeji pak počal přirážet pravidelně.
Pamela: Pamela Piaf počala pomalu povzdychovat pod Prudkými pierovymi přírazy. „Pane perveréz Pozastavte přirážení.“
Pier: „ Proč?“
Pamela: „Prezervativ“
Pier: Plkáš Pí… Pitominy. Počal přírážeti prudčeji
Pamela: Palčivé pocity pronikaly Pamelinou postavou. „ Počkám přetrpím pak polknu pilulku.
Pier: Pier perverez přestal přirážet. Penisem propleskl pamelu. Pak připálil palmalku. Popotáhl.
Pamela: Pěkné?
Pier: Postačující.
PÍSNĚ KABRETNÍ (ano opravdu kabretní )
Francouzské slovo cabaret, označující nálevnu či kavárnu, tedy podniky, kde tato forma zábavy vznikla, pochází přes středonizozemský výraz cabret a staroseverofrancouzský výraz camberette z pozdně latinského slova camera, tj. malá místnost.
entré
Jedna kapsa prázdná,
druhá vysypána.
Tuhle sedí nóbl pán
a támhle čupr dáma...
( co s náma?)
Neváhej a vstup!
lístek („štípek“) sobě kup!
Encore une foix
I tell Ya‘
Bozi buďte při nás (jah jah jah)
tedy nakloněni
dobrý lov i love (lásku)
děláme to na koleni,
tak se nežinýruj, pásku!
Nic velkýho
však dnes večer zažiješ
v kostce celej ten náš svět
KABARET KAJBAR
zkratkou KAJBARET!!!
Vážené Dámy, zvážení Pánové
Dobrý večer dnes, nové- nenové
to nevadí, my si schystali,
že vše se vyladí,
(vše ze sebe vydali)
a to nám nevadí.
Bavte se královsky
nejde nám o nic více,
rozžete všechny svíce!
to jsou České Bude-jich-více
Nic velkýho
Co dnes večer zažiješ?
na pódiu celej svět
KABARET KAJBAR zkratkou KAJBARET!!!
THE PLASH- (jako CLASH- Should I Stay Or Should I Go)
D G D
1. Když se ti doma nedaří
D G D
a to je skoro každej den
G F Fis G
vono se trochu zapaří
D G D
a nebo vyjdi na vzduch ven
A
kabaret kajbar pozdravíš
D G D
a náladu si vyspravíš
R.: Sežer stejk a sundej boa
Svoboda je svoboda
Od A do Zet, od zet doA
Svoboda je svoboda
Sežer stejk a sundej boaaaa
Svo-bo-da-je-svo-bo-da.
2. Když se ti v práci nedaří
a to je skoro každej den
tak uteč ven na ulici
vystřílej svojí munici
kabaret kajbar pozdravíš
a náladu si uzdravíš
R.: Sežer stejk a sundej boa
Svoboda je svoboda
Od A do Zet, od zet doA
Svoboda je svoboda
Sežer stejk a sundej
Svo-bo-da-je-svo-bo-da.
MC Solitér a DJ Crewtil
Hip hip hip hop, hip hip hip hop
hip hip hura hip hop opět je tu!
Je naší jasnou cestou tou
je ocasem za kometou
Jsem MC Solitér, jsem rapujícím popletou
já DJ CREWtil svou zkušeností staletou
a se svou zvuků paletou se postím
a svýho úkolu se náležitě zhostím...
Však dosti...však dosti…však dosti…
Co všichni vy, co tady sedíte, vy nevíte,
že ničíte si zdraví
když nepoznáte, co je k životu to pravý!
pravím vám já, a na tom stavím,
že cigára a drogy je váš kult
a k tomu panáka, prachy cinkaj o bar pult.(cink cink)
Hej, hej, hej, já nejsem vůbec zmatenej
jsem MC Solitér a já DJ CREWtil
a tak tu křičím sám a já vypouštím ventil
my máme tlaky, já je mám taky, no však vy taky,taky
a tyhle šidítka ti,kámo, problém nevyřeší
hledáš „love“, lásku a taky přístřeší,
tak třeba v ořeší tě potěší, tě potěší, tě potěší…
Co zase civíte,
copak vy nevíte,
co činíte, když zdraví sobě ničíte,
že kouříte a paříte,
se zkurvíte,
hej prevíte!teď poslouchej
neříkám, že mám pravdu,
jsem jeden z davu vzadu,
co postává a moudra vstřebává,
teď z huby do uší vám podává,
že nesluší se servírovat kecy,
tak poslůchajťe šeci!tak poslůchajťe šeci!
tyhlety veci se vás taky týkaj
tvý rodiče ti zas vytýkaj
co špatný je a co je dobrý
chorobný vlohy, ty každej má
a kladný taky, čert ví, to zná?
ze sebe těžko lehko dostávám
...že hip hop - je to pravý ořechový,
ti každej negga z ghetta poví...
A kdo je sketa, tak po těch veta,
hlavy skopoví, nezbyde ani věta...
KAJBAReggae
Refrénovité výkřiky: KAJBAR- hurá hurá
KAJBAR- je to prima
KAJBAR- noc odbila
KAJBAR- na baru rundu objednám
Jamaican rum si vychutnám
V rytmu rumby reggae dám
Burundi Rambo Kingston town
KAJBAR- ať jsi baron nebo rabbi
Kaviár, krevety či krabi
Bageta z okna, pizza z krabice
České Budějovi jovice
KAJBAR- každej ví, každej ho tu zná
Koho? No, Láďu Kajbara
KAJBAR- rádijko na baterié
Rasisti bez histerié
KAJBAR- Mrkej! Oko skleněné
Mrkev nebo jabko zelené né
Každej mu něco dá dá dá
A kdo ne, ten je ničemá má
Dochtorka, zedník, předseda
KABARET KAJBAR- Kafka nebo Kainar
Kalba v jednom kole Zmar i zdar
Sudan i ramadan
Fanta i Sunar
KABARET KAJBAR- je a furt se vnucuje
Autorské stvoření
S lokálním kořením
KABARET KAJBAR_ cokoliv, nic, cokoliv
Absinth, křupky a k tomu pět piv
Cokoliv, nic, cokoliv
KABARET KAJBAR 1: Poslouchej, o co se tu jedná
KABARET KAJBAR 2: To Tě jen tak nepotká
KABARET KAJBAR 3: Touhle šancí nešetři
KABARET KAJBAR 4: Tenhle rým nikam nemíří
KABARET KAJBAR 5: Radši nic už nevědět
KABARET KAJBAR 6: To je zbrusu nová zvěst!
Máme tu KAJBAR sedmu: Teď atmosféru vzedmu
A po sedmičce osmu: Vyšli hlavu do kosmu
KABARET KAJBAR 9: Tak to je skoro jako pět
KABARET KAJBAR 10: vět Kolik Láďovi je let?
KAJBAR_ K Budějicum cesta
KAJBAR_ Ale že je ouzká
KAJBAR_ Kdyby povolení dali
KAJBAR_ Je tam holka hezká hezká hezkááááá
KABARET KAJBAR_ Barbucha, Bubu z Montparnassu
Dej si chleba, křen a klobásu
Teplý zavináče, marmeláda
Čaj LADA Daarjeling i čalamáda
Ring Ding Da da ist DA DA
DA DA ist NU DA
on má
olbřímí vavřín
na hlavě, na hlavě, na hlavě…..
pojďte se s námi bavit
tak jako Karel, Láďa a David
to de vo to to vodevřít
to de vo to to vodevřít…
K A J B A R!!!
rómsky- baro,-e malý,
kaj zápor (ni kaj) tedy "nic velkýho"
Prdel zlá
C
Přišli jste do Velblouda
zažít prdel zlou,
proto jsem musel popadnout
kytaru svou,
F C
proto zpívám rychle tuhle píseň nad vámi,
G
a musim chodit na Pány,
C
ale koukam na Dámy.
Stojíte tu v chumlu,
čekáte na zázrak,
až tu strunu urvu,
tak vystřelí jak prak,
vyšvihne se mezi vás a sébéré vám zrak,
zase koukam na Dámy,
ale žádná nedá mi...
Evašek
Em
Plná taška Evy a Vaška,
G
v tašce plná flaška,
Em
víno v hlavě- pleška,
G
megahitů fraška, megahitů fraška,
C
lokální umění,
jak dojít ke jmění,
Am
já nemám ponětí,
Em
leda dojde k odnětí.
K odnětí svobody- Karla- boha – Gotta
G
(je to jedna slota)
Em
či k odnětí Vaška
G
megahitů fraška, magahitů fraška. (lepší začít od Adama a Evy)
C
Bílé! Lucie? Né, přece orchidej,
Am
Bílou orchidej,
Em
jen mi tady nekydej!
V noci dne
V moci dne se ocitne
každý jeden z nás, kdo procitne...
Do dne noci se prolomí
každý jeden z mas, budem bez moci...
V noci dne, kdo promokne
každý jeden vlas v nìm utone...
Ve dni noci, kdo neusne
každý jeden èasem ulehne
V moci dne, kdo nevstane
každý jeden v ztrátì zùstane.
Ve dni noci, kdo noc pochopí
každý další èas se prolomí
Dni noci míjí noci dne
kdo ve snu je, ve snu spoèine.
Dni noci míjí noci dne
V noci dne
V moci dne se ocitne
každý jeden z nás, kdo procitne...
Do dne noci se prolomí
každý jeden z mas, budem bez moci...
V noci dne, kdo promokne
každý jeden vlas v nìm utone...
Ve dni noci, kdo neusne
každý jeden èasem ulehne
V moci dne, kdo nevstane
každý jeden v ztrátì zùstane.
Ve dni noci, kdo noc pochopí
každý další èas se prolomí
Dni noci míjí noci dne
kdo ve snu je, ve snu spoèine.
Dni noci míjí noci dne
v bytí žití, ten kdo ve snu ne...
v bytí žití, ten kdo ve snu ne...
Plash radio /jako This Is Radio Clash)
R: To je na hovno
a nebo na pi?u
kam se podíváš
já o tom napíšu
Kde je svoboda
a demokracie
to je pohodas
a byrokracie
Vládnou peníze
a jenom peníze
hraje radio
žvaní televize
Ropa zemní plyn
umřeš bez květin
nafta barely
je to v prdeli
Nejde polevit
korunu omezit
kdo nejsi obezit
radioaktivit!
Kam se podíváš
nic už neskrývaj
ikdyž utíkáš
voni tě vojebaj
Od mámy po táty
soudy a senáty
na advokáty
už jen atentáty
Nic se už neskryje
je demokracie
až svět se vyblije
tak nic nepřežije
Zrušme kulturu
lidstava náturu
zničme krajinu
lidstvo do plynu!
Bordel smetiště
dějin popraviště
města vesnice
jsou popelnice
Ty hele vole
svět je dole
svět ti lže
a do prdele cpe!
R: To je na prdel
a nebo na p??u
vše co posloucháš
já už nic nepíšu!!!
(nápěv jako "Whiskey, to je moje gusto", Limonádový Joe)
Mlíko to je moje gusto,
bez mlíka mám v srdci pusto,
kdyby ho můj táta pil,
byl by tu žil mnohem dýl,
když se ve skle leskne mlíko,
tak ho chce i ten můj stríko,
život se dá zkrátka žít,
jen když je co,
jen když je co,
jen když je co pít
Tu láhev baculatou,
tu moji madetu,
To mlíko se škraloupem,
pije i Manitu,
kdo chce se státi mužem ,
ten mlíko pije rád,
a proto všichni můžem společně zazpívat..
Bongo bong (jako Manu Chao, King of the Bongo, Am Dm G)
R1: Jsem mezi lidma zrůda
Je to pro mě živná půda
Lets’s go Lets’s go Lets’s go Lets’s go
To the Frak show
Máma byla hvězda porno
Táta byl herec horor, no!
Splodili, porodili
Do světa pohodili.
Tři ruce a čtyři nohy
Neumim nic, nemam vlohy
Nádory jako z potvory
A barva zelená.
Vrhnuli mě na ulici
V onuci při revoluci
Opustili, zneužili
Něvěděla, co to znamená.
Začla živit jsem se prostitucí
Prošla stama institucí
Rum a konzum, ohyzdný um
Světa panoptikum!!!
Obludy a pobudy
Kam a kudy s popudy
Protiklady, jinotaje
Utekla jsem v cizí krajě.
Skončila jsem jednou v base
To sem vzala prachy v kase
A pak znovu, zas a zase
Já jsem zrůda zmatená!
Maringotka, mula krotká
Letem světem, co mě potká
Brala všechny štace v place
Od matrace po matrace.
Skončila sem zase v base
Když mě zneužilo prase
Bez peněz a asanace
Do hospody nelez!
Nygdo už mě nemá rad
Nemam žádny kamarád
Akorát když aparát
Potřebuje se zasmat.
To zavolaji vždycky
Odhodili, zneužili
Protiklady, jinotaje
Utíkam zas v cizí kraje.
Bazar bizarre
Cirkus hokus pokus
Strip-tease, peep-show
Casting, poklus
Celý svět peklo i ráj
Kabaret kajbar.
R2: Kabaret kajbar, Kabaret kajbar
Tam ti všechno daj
Je to peklo i ráj.
Hlen Mansard alias Gabréta Šmirglová alias Parketa Irova
Já Tě chci jen
Texty Mr. Englberta Dickieho:
Přednáška o Mužských plodidlech ze 25.2.2008
Dobrý večer, zdraví Vás Mr. Engelbert, který si pro Vás připravil vzdělávací zdravovědný jazykový koutek…
Dnes si probereme nádobí
nebo taky nářadíčko mužské…
Muž je vybaven šourkem, lidově pytlíkem, který se v sááánskrtu jmenuje síman.
Znamená to též souhrmně šourek i pyj, jinak hraniční kámen., kámen úhelný na kterém se dá stavět či se postaví, ha haáááá
jinak vak na vejce…
Také orkán, staročesky nároky- tedy varlata, stejně jako orudí- pohlavní nářadí, nástroj, verkcajk či řemeslíčko…
(pauza na cigáro)
V antice terminologicky správně byl úd veden jako penis- hůl, prut,
phalus- což značilo kůl, nebo nervus fistularis- roura, trubice, podotýkám tvrdá…neboť to je důležité
Penis se svými změnami a spojenými prožitky patří mezi nejpozoruhodnější fenomeny naší galaxie! (Gala- podotýkám jest mléko, patrně ve spojení s mléčnou dráhou, od toho tedy gala představení od nadměrného užívání mléka).
Já mam žízeň.
Čas na poezii:
Z Mastičkáře (14.stol.) vybírám verše…
Straka na stracě přěletěla řěku,
maso bez kostí provrtělo dievku,
okolo turnaje, hoho,
i vrazi sě mezi nohy, to mnoho!
Karel Havlíček Borovský zapsal hezký výraz:
Ale církevní mašinka,
ta se zarazila,
neboť kňežům u pytlíku
zaťata je žíla.
Ještě několik jazykových podob. Slovo pinďour (existuje i deminutivum pinďásek) je barbarskou českou složeninou, pin připomíná penis a ďour jest ďour- otvor. Co z toho plyne nechť si každý sám představí…
Termín kladélko se neujal
Zato italské dialekty jsou velmi bohaté
Miláno: kojon- varle, pirla- v přeneseném významu hlupák česky čůrák.
Terst: čičin- jamajsky čičiman víme co znamená, slovensky cicina,
bimbin-bimbás-dále uzel- znamená pták,
Neapol- káco, Janov: belin- tam to mám rád,
obecná italština- jeden výraz za všechny- koljone- kus masa
V sánskrtu též označován landa ve spojení s oráním což tedy ve spojení s Danielem Landou?...
A na závěr, než se už asi počůrám z toho pití, výběr několika dalších pojmenování…španělsky rabo- ocas, německy schwanz- indoevropské sueng- ohýbat,
což odpovídá funkci chápavého ocasu jihoamerických opic. (mrzuté v případě erekce, kde ohnutí není žádoucí)
a dále ale teď už to nevydržim- sloup, nekňuba, vařbuchta, mamlas, volotrk, búňa, mátonoha (Tomáš ha há), moula, sralda, už čuram, budižkničemu, dejpozornanic, dej pozor dej pozor. A Á ˇA Á!!!
Ještě trochu zlidovělé poezieéééé na závěr:
Bassama lelky terentete
proč ty holky neděbete
já bych děbal nemám pičky
musím děbat do čepičky.
A příště si proberem nádobí ženské pomocí geometrie…..
Přednáška o ženských rodidlech ze 4.5.2008
Dobrý večer, zdraví Vás Mr. Engelbert, který si pro Vás připravil opět vzdělávací zdravovědný jazykový koutek…dnes s názorným nákresem pomocí geometrie, tedy vědy, která se mi náramně hodí, neboť je to jedna z matematických věd, která se původně zabývala vlastnostmi (tvarem a velikostí) a vzájemnými vztahy mezi geometrickými útvary (prostorová tělesa, pochvy chci říct plochy a body.
Dnes si probereme nádobíčko
nebo taky ústrojíčko ženské, jak bylo slíbeno…
Žena je vybavena rodidly vnitřními a zevními a ta mne zajímají. ze zevních ženských orgánů je viditelný ochlupený trojúhelník- mons veneris, tedy pahrbek Venušin. Tento hambovršek, ohambí, klín, je obrostlý kadeřavou řasou jest to celé pak nazýváno křížalky, hřebínkové, klapky, tento žlábek ( to bylo několik výrazů, které Jungmann navrhl, ale lid je nebyl ochoten přijmout. Přidejme ještě slovo hrma, které spíše připomíná jakýsi rachot, drásání a harašení.
A teď k té geometrii: Saaanskrťané milovali ženský genitál jako trojúhelník, tak se jeví pohledu zepředu. Jiné národy kreslí zevní rodidla jako kosočtverec, kde postranní body označují hrboly sedacích kostí, spojení sacroiliakální, nahoře horní spony stydké dole počátek rýhy řitní. Čára uprostřed, tedy přímka obsahující v sobě celé nekonečno, jest stydká štěrbina. V sááánskrtu existuje slovo ulva, tedy vulva, (což je spojováno s vnořením- involvus). 4eskz podobné úval, klín, lůno. Dále nalezneme výraz pro úhel nebo roh- kona, gona (řec. klín), latinsky cuneo- klín,cuňa, španělsky coňo, cuna- znamená kolébku i rakev (známe úsloví vykropit hrobku), teď vidíte, že celý život je kosočtvercově orámován a točí se vždy okolo kundy.
Toto české slovo je pokládáno za krajně nevhodné vulgární, a při jeho vyslovení pokládají přítomné dámy za svoji povinnost dát najevo své rozhořčení. Mají-li nabídnout ale termín jiný, nevědí jaký. Tedy, je to název neutrální, geometrický, přesný a vědecký a není žádného důvodu, proč by se nemohl stát samozřejmou součástí našeho jazykového kulturního dědictví. Dokladem je lidový popěvek:
Zaharajte mi muzikáři,
kolik liber kunda váží,
půjdeme k rychtáři
a on nám ji převáží.
Slovo kunda má až mistický přídech a není divu, vždyť v sánskrtu znamená jasmín, jinak napsaná kunda, je mísa, miska, prohlubeň, ďoura (česky příbuzné špinavá ďoura- špindíra). Indická bohyně Kunda, jinými jm. Durga, Kálí, Párvatí byla manželka Šivova.
Dále máme odvozeniny jako kundál- chuchel, chomáč, chundel, od toho chumelenice- moravsky kundolice. kundiš znamená mrdálistu a kundovrčné ženy mohou být kunděravé- tedy kadeřavé. Podstatou kundy není ale ochlupení, nýbrž klínovitý tvar, tedy opět trojúhelník.
A máme tu jiné výrazy: toskánsky fica- vrabčice, sýkorka mniška, kaple, také taška ( Unás známe úsloví naplivat do kabelky, nabrblat do gramofonu atp.)
Ve španělštině pika- kopí, mlejnek na maso nebo picar- píchnout či píchat.
Existuje česká trojice- trinitas bohaemica: zpíčiti, z toho zpíčenina čili vyfikundace, zpizdit- pizda, zhyzdit- hýždě, ohyzda.
Další lidovka:
Ať je mladá nebo stará
každá ráda picat dává,
až jí kunda od prdele
na tři pídě vstává.
Jak ale označovat ženská rodidla před dětmi tak třeba:prdélka čůravá a kakavá, julinka, pinďulinka, prcinka, pipina, buchtička, kelímek, škatulka, pystejčky, škeblička, veverka, tunynka, nebo pulinka...
A co třeba taková hra na schovávanou? Hm? Slovo pica zahnízdilo v době kdy se hrálo na pikolu. „ Před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát- ani já?- nebo nebudu hrát.“Pak se zaklepe na pikolu místo, kde se stojí je a já už taky aaaaa ...aaa...aaa
Tak ještě rychlá instrukce, jak se hledá bod G... Já ho hledám instiktem takhle.... prc...
A na závěr už jen zapěji na počest všech krasokund!
Gaudeamus igitur
„vivant nostrae coleginae, quae habent pulchrae vaginae.“ Tedy nechŤ ŽIJÍ NAŠE KOLEGINĚ, KTERÉ MAJÍ KRÁSNÉ POCHVY...
...
Lexikon pojmenování podle abecedního pořadníčku:
B
bobřice, Boženka (on má Františka), buchtička, bobr, bambolice, beranice, branka
C
čáčuryna, čamburejzna, čičenka, čučka, čudla, čunda, cabulka, cabulínka, cylindr
D
ďolík, datel, dír(k)a, dunda
F
Fufina, futrál, fabrika, famfule, famfrlinka, fanfrdlinka, fizule, frcínka, frndalka, frnda
H
hambuška, hrobka, hambinec, huňatá, hyhnata
CH
chamtivka půlená, chcandička, chalachuňa, chcapulička, chlupajzna, chlupatina, chlupatice, chomáč, chomenda, chcapka, chcampulička
J
Jůlina, Jekatěrina Vagina, Julča pulča, jeskyňka, jáma, jeskyně, jitřenka
K
kačenka, kočička, kundička, klín, kolobrnda, kropenka, květinka, kačenka, koťátko, kuřátko, křepička
L
Libčeves, Lasturka, lechtáček, lulinka, laskonka, lízinka
M
mušlička, Máňa (on má Emču), mezinožka řasnatá, mačka, majda, mandolina, medvědí ucho (hojně ochmýřená), medzurka, micinka, minďoch, močidlo, mrdolína, mrnda
P prcinka, pinďule, pusinka, pinďulína, pastička, předeček – zadeček, prakovnice, pekáč, poupátko, peřinka, prcna, pulina
R rodidla, řásnatka
S štavnatá broskvička, sladká štěrbinka soudružka, škeble
V vypalovačka, veverka, Venuška
Z
žemle, žabka, žežulička.
PPP folKAKÁntry KABARET KAJBAR 30.9.2008, 20:30, Saloon Velbloud
Paul Peterson -Peter Pevná pěst
Paul Peterson, pokaždé potěšen palbou proti prérijním psům. Pár prohřešků proti přírodě. Pěkný prase. Prodavač pušek.
Peter Pevná Pěst, prokletý pistolník, párkrát postřelen, pokaždé povstal, pokaždé přežil, pokaždé přišla pomsta. Po poslední přestřelce pukla pažba. Potřebuji pušku. „Petersonův podnik“ pomyslel. Potřebuju peníze.. PRDY!! Prve pušku pak prachy
Přímý pohled prořezává podvečerní prázdnotu prodejny, poklid, pohoda.
Prásk, plesk. Parkety poskočily po podlaze. Prachem pokrytá pergola praskla příčným pukem. Potkani prolítlyprodejnou. Pískly panty. Peter Pevná pěst přišel.
Podej pušku pse! Peníze píčo!
Pakáš pistolnická. Peter! Proč přišel právě Peter! Proč právě Peter! Potřebuji přežít. Pomyslel.
Pušku proč přemejšlíš. PRDE!
Pár pikosekund poté. Prořízla při palba partičky pistolníků.
Průtrž patron poletovala podel pušek. Prolétala kolem pektoly. Prolétala kolem pandoly.
Poslední patrona prolétla pod pergolou přímo proti Paulovu pohledu. Proboha! Potebuji poslední pomazání pomyslel.
Paulův pohled překryla Peterova pevná pěst. („Plop“)
Patrona pronikla Peterovou pokožkou.
Paulův pohled potkal Peatrův pohled.
Proč?
Pro přátelství.
Pravda.. („Plop“)
Pro pokrevní přátelství.
Počkej!
Pokrevní přátelstvý přináší problémy.
Pajc
Pifilis
Papavka
Prdele
PRDY!!